SCÉNÁŘ.cz Jak napsat scénář České scénáře Moje scénáře Diskuze Inzeráty Odkazy Kontakt
Osnova Forma a styl vizuálních děl
od
Filip Neřold (dratenik7)
(e-mail)

18. 01. 2015
Odkazy
Diskuze


Forma a styl

    Film, videoklip, trailer, promo, dokument, reklama, spot, zkrátka všechna vizuální díla mají vždycky nějakou formu a nějaký styl. Ovšem u amatérských počinů tomu někdy tak není, proto se pokusím vysvětlit, o co jde.

    Stylem se rozumí, jak vy osobně pracujete s kamerou, zvukem, střihem, scénářem, herci, rekvizitami, lokacemi (scénou, tzn. jak je sestavená, postavená), ale i členy štábu. Zkrátka jaké máte metody a postupy při realizování a dokončování filmu. Forma je to, co film drží pohromadě. Všechny aspekty jsou navzájem propojeny: například na základě příběhu (u filmu), hudby (videoklip), obrazů přírody (dokument) a dalších. Pokud točíte dokument o lesích, budete točit hlavně les. Zvuky také nahrajete v lese. Stříhat budete jen zřídka, aby si divák mohl v dlouhých záběrech les pořádně prohlédnout. Nějaká šílená písnička bude zřejmě mít i šílený videoklip, např. rychlý střih nebo klidně i jeden záběr, všelijaké pohyby kamery, šílené kostýmy a šílené herce.

    Základní kameny vizuálního díla jistě všichni znáte nebo alespoň z části tušíte. Jsou to: kamera, režie, střih, scénář. Výprava, zvuk, herectví, pokud se v díle zvuk a herci vyskytují, jsou vlastně až druhořadé. Někdy totiž ani nejsou potřeba, přesto výprava může patřit mezi ty důležité. Srovnej třeba roli kostýmů, lokací a designu ve filmu Pán prstenů! Na základě prvních čtyř už vzniká smysluplné dílo. U amatérských filmů to je právě většinou jen kamera, prostě vezmete do ruky kameru, zapnete ji, něco natočíte - spící kočku - a vypnete. Ale už vzniknul „film“. V případě amatérského filmu se všechny profese obvykle soustředí v jedné osobě:

    Režie - režisér si řekne: „Vždyť je ale spící kočka nuda!“ Proto vymyslí následující. Vyndám ze šuflete granule. Nasypu je do misky. Přivolám nebo přinesu kočku. A až to sežere, tak počkám, až usne.

    Scenárista - tyto nápady napíše na papír, aby to nezapomněl. Samozřejmě u profesionálních filmů nejdřív vznikne scénář, ale v tomto případě je to s režií a scénářem obráceně.

    Kamera - kameraman natočí jednotlivé situace - scény.

    Střih - v počítači (pokud točil digitálně, jinak musí nůžkami) jednotlivá videa sestříhá. Z natočeného materiálu vybere jen ty zajímavé momenty. Dohromady to dává smysl -  kočka se přišla nažrat a pak usnula. A máme dokument o životě koček!

    A film má nějakou formu a styl. Kdyby tento zvláštní úkol s natáčením kočky mělo dělat deset různých režisérů, vznikne deset různých filmů – každý má svůj styl a dá tomu nějakou svoji formu. Jeden točil na jeden záběr a přidal song od Kabátů, prostě jen tak. Druhý to chtěl dramatické, a tak postavil kočce do cesty plno překážek. Samozřejmě všechny pasti a léčky také s kočkou natočil. Třetí to pojal tak, že natočil sebe v kočičím kostýmu. Čtvrtý točil psa v noci atd. Zkrátka každý to udělal podle sebe a vzniknul z toho jeho styl, který má nějakou formu, které vše drží pohromadě. Forma může být například to, že se kamera a střih zařizují podle příběhu. Například kočce točím pouze hlavu, aby byla dobře vidět její huba. Na konci se to vysvětlí tak, že celou dobu šlo o to, aby se nažrala, proto ta huba. A stříhám pouze ty momenty, které jsou zajímavé, a kde je tlama dobře vidět. Kamera a střih se podřídily dramatické lince: máme si uvědomit, že kočka má opravdu hlad, proto slintá, ve finále granule hltá, pak spokojená zavřená tlama přede. To vlastně dá formu kameře a střihu. Avšak každý to bude jinak točit a jinak stříhat, protože každý má svůj styl.

    Teď přesná teorie formy a stylu od Davida Bordwella z knihy Umění filmu, úvod do studia formy a stylu, kapitola 1: Forma je souhrn všech částí filmu, které jsou pospojovány a utvářeny na základě vzorců jako opakování a variace, dějové linie nebo rysy postav. Styl je způsob, jakým film využívá natáčecí postupy. Můžeme ho rozčlenit do čtyř oblastí: 1. mizanscéna neboli uspořádání natáčených lidí, míst a objektů, 2. práce kamery a dalších strojů k zachycení obrazu a zvuku, 3. střih neboli pospojování jednotlivých záběrů a 4. zvuk čili hlasy, ruchy a hudba, které se míchají do zvukové stopy filmu.
 
    Ještě si dovolím přidat moji teorii cukroví. Představte si, že pečete. Jsou Vánoce a panuje nějaká nálada, atmosféra. Chcete mít luxusní cukroví. Těsto děláte z následujících ingrediencí: mouka, cukr, vejce, sůl, kokos, kečup. Těsto vyválíte, vložíte do formiček a šup do trouby. Upečené cukroví voní. Odnesete ho na stůl. A už se žere.

    Nyní si představte, že: mouka – režie, cukr – scénář, vejce – kamera, sůl – střih, kokos – herci, kečup – zvuk. Proč zrovna kečup? Je to váš styl, jak dělat těsto. Například zvuk nahráváte pouze ze scén, žádný speciální nepřidáváte v počítači. Tohle všechno dáte dohromady, podle sebe. Je to váš styl - těsto. Tím že ingredience dáte dohromady, vznikne forma, která těsto drží pohromadě. Zrežírujete herce, nahrajete zvuk, natočíte  to, jako když cukroví dostane tvar ve formičce. Trouba znamená post produkce, dílo v ní dostane finální podobu. Místo servírování na stůl je distribuce a místo žraní je kino. A místo vánoční atmosféry? Hororová atmosféra. Točíte horor, tak jste se celou dobu podle toho nějak chovali, neustále sháněli litry umělé krve a strašili herce před kamerou. Kdybyste točili dokument o ušácích, budete se chovat úplně jinak než při hororu. I když natáčet zvířata je někdy opravdu horor. Budete zticha, abyste ušáky nevyplašili. Řvát budete na herce v hororu, nejen proto, že to dělají špatně, ale aby se v lekacích scénách opravdu lekli.

Kontakt na autora článku: dfdratenik7h@kseznam.czm(antispam: opište pouze viditelnou část adresy bez mezer)


FAQ

Články

Odkazy

Archiv Diskuze
FILMOVÁNÍ.cz
SCENAR.cz | Všechna práva vyhrazena. | FILMOVANI.cz